Klíč k oběma světům - Robert Blanda

9. června 2009 v 17:46 | Anyffe |  Čtu, sleduju, poslouchám
Ediční poznámka na začátek: V popisu děje /oddělen vodorovnou čarou/ jsem hlavní postavě dala jméno Michal. Protože je kniha vyprávěna z jeho pohledu, jeho jméno se nikde neobjevuje. A jméno Michal se mi k němu prostě hodí. Pokud nechcete vyzradit rozuzlení, tento text /myslím ten oddělený čarami, ne tuto poznámku/ nečtěte.



Robert Blanda (1968)
Klíč k oběma světům (1998)
1. vydání EMINENT 1999

Jedině spojení pradávné magie a nejmodernějších technologií otevře bránu k hranicím lidského poznání. A možná ještě dál...

_______________

Příběh začíná celkem prostě v jednom regionálním muzeu, které je na pokraji zániku. Avšak po smrti místního podivína Egona Wagnera se zjistí, že odkázal muzeu svou vilu Auru a s ní i celoživotní sbírku magických předmětů z celého světa.
Novopečený ředitel, hlavní postava a zároveň vypravěč - říkejme mu Michal -, se vydává po Wagnerových stopách na cestu za hlubším poznáním. V domě je 'zavirovaný' PC s uzamčenou složkou a podivnou hrou. Michal požádá o pomoc svého přítele Oskara a s jeho pomocí odhalí Wagnerovo poselství. Spolu s Barborou, muzejní pracovnicí, objeví irskou zákaznickou kartu a Michal se tak dostává do Irska. Tím končí první stupeň knihy, Muzeum magie.
V druhém stupni jménem Lóže zasvěcení, je Michal pomocí herní konzole zasvěcen do nižší magie, nižšího poznání. Po tomto obřadu ho kontaktuje jeho mistr, který však zůstává v anonymitě. Michal se ho však rozhodne vyhledat sám a nakonec jeho cesta končí úspěšně ve Francii.
S překvapením však zjišťuje, že jeho mistrem není člověk, ale počítač s vlastní inteligencí. Říká si Golem a jeho úkolem bylo ohlídat zdroj všeho vědění, který si však již vzal jistý podivín, který tvrdil, že byl předchozím vlastníkem. Sejf byl tedy prázdný.
Před Michalem teď stojí nabídka cesty do Karibiku, kterou se rozhodne přijmout a se zaoceánským letem přichází i třetí stupeň knihy, Svatyně přemýšlení.
V karibiku se Michal setkává s onou osobností, která vybrala Golemův sejf a vzala si jeho obsah - Kámen mudrců. Touto osoubností je sám o sobě záhadný Faust, který vezme Michala ssebou do ještě záhadnějšího podprostoru. Tam mu přenechá Kámen mudrců, nástroj, který otevírá i ty nejzazší kouty mysli a sám se rozhosne zůstat na jisté planetě na druhém konci vesmíru.
Michal se vrací na Zem a vyvstává pře ním otázka: Dotknout se Kamene, nebo nedotknout?
_______________

Ačkoli se kniha zdá být na první pohled nereálná, skrývá mnoho smysluplných myšlenek: magie je vlastně jen to, čemu ostatní nerozumí; vyššího poznání a změny dosáhne člověk tím, že e po něm třeba jen zane ptát.Takovýchto a podobných myšlenek je v díle mnoho, a autor tak dává každému prostor, aby si jím nadhazované myšlenky a teorie přebral sám. Donutí člověka zamyslet se tak i nad zdánlivě samozřejmými věcmi, jako může být třeba historie.



"Brzy jsem pochopil, že internet jsou především statisíce stran zbytečných textů a obrázků. Stále se opakující vyznání a úvahy milionů lidiček zděšených ze své samoty uprostřed lidstva. Je to záplava inzerátů, reklam, nesrozumitelných výkřiků, pornografie a kdesi dole, pod tím vším, leží informace, která má nějakou cenu. Je třeba se pro ni ponořit do hlubin kalných vod počítačové sítě a vytáhnout ji na povrch."

"Právě schopnost zjednodušovat a přitom rozumět vlastnímu zjednodušení je nesmírně důležitá. Klíčová. Jen osud jednoho jediného člověka je tak nesmírně složitý a komplikovaný, že je vlastně nemožné pro druhého, a konečně často i pro něho samotného jej plně pochopit... poznat. Jak složité potom musejí být dějiny, které jsou sestaveny a milionů, miliard osudů lidských bytostí. Proto je nezbytné zjednodušovat."
(oba úryvky z prvního stupně knihy, Muzeum magie; str. 49, str. 59)



Co se týče toho 'názoru', psala jsem to narychlo kvůli odevzdání do školy, tak jsem to trochu /trochu víc :D/ odflákla. Možná se k tomu ještě někdy vrátím a depíšu to všechno nějak smysluplně a vyjádřív všechno, co si o tom díle vlastně myslím. Ale teď už se mi do toho nechce.
Jinak se vyjádřete, jak se vám to líbí? Oslovila vás moje referace? Přečetli byste si knihu zna základě tohoto článku? Nebo jste ji už četli? Co si o ní myslíte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Awia Awia | E-mail | Web | 10. června 2009 v 19:31 | Reagovat

Ano! To zní fakt zajímavě! I když mne možná nijak neupoutal popis děje, tak ten zbytek úplně stačí. Popravdě jsem se rozhodla hned, jak jsem přečetla text pod čarou (tou druhou). Tvůj názor a ukázka mne naprosto nadchla. Už vím, na co o prázdninách šáhnout :D

2 Tom Tom | E-mail | Web | 10. června 2009 v 21:17 | Reagovat

Přiznám se, že jsem knihu nečetl ale díky Tvému článku bych si jí docela rád někde vypůjčil abych měl na prázdniny co číst :) Tvá referace mě velmi navnadila, takže přesně tohle bude další kniha, na kterou se vrhnu ;)
Díky za tip..

3 Anyffe Anyffe | 10. června 2009 v 21:19 | Reagovat

[1]: Awia: no jo, je to psané pro školní potřby, tak to je maximálně osekané a bez těch zajímavých detailů... dost se v tom i prolínají třeba pověsti nabo prostě magický stvoření jako jsou třeba elfové /pouze příklad/ které si každý představuje trochu jinak.
Tak mi pak kdyžtak dej vědět, jestli jsi to sehnala :D /neznám vybavenost knihovny kdesi u vás, ale na mě u 9 knih z 10 koukaj co si to vymýšlím na nesmysly :D už jsem tím proslulá v naší knihovně :D
a taky mě těší, že jsem na to někoho nalákala :)

4 Awia Awia | E-mail | Web | 11. června 2009 v 11:15 | Reagovat

[3]: No tak u nás by to nemělo cenu, proto je lepší zeptat se v Olomouci v knihovně, kde jsem zase já proslulá tím, že vracím pravidelně pozdě a potom doplácím...ehm. A jestli ji seženu, tak se určitě ozvu, ale nejprve musím dočíst povinnou četbu... :(
Ale proč vlastně píšu. Vidíš, už jsem v tom zase. Včera jsem ti odpovídala v naprosto skvělé náladě, kdy jsem si říkala, jak mi všechno vychází a kdesi cosi. Taky jsem si pokecala s nejlepší kámoškou, což mi hodně pomohlo, ale nic moc vážného jsme neřešily. A teď ... zase stojím na okraji propasti. Ne, že bych byla v háji z toho, co bude, to už jsem pořád, takže to neřeším, ale prostě mne zase zastihl ten pocit samoty, že mi nikdo nerozumí. Já mluvím o A a ostatní o Ž. Doslova. Jenže na tohle se nejde podívat s úsměvem. Já vím, že jsou i horší věci ale ... ale ... nedokáži si vážit toho, co mám. :( I když nejhorší je břečet sám nad sebou...

5 u n r e s e r v e u n r e s e r v e | Web | 14. června 2009 v 14:09 | Reagovat

Určitě po této knížce sáhnu, jen co dočtu tu, co mám právě rozečtenou :) Bude to určitě zajímavá knížka.Já sice na tady tento typ knížek moc nejsem, ale tento popis knížky mě zaujal a jsem strašně zvědavá, jak je to vlastně všechno v té knize napsané :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama