Klenot duše.
Impozantní to slovní spojení.
Duše.
Co to je?
Něco uvnitř nás,
co každou noc
létá si po světě
a nám do hlav
promítá sny.
Během těch nocí
hledá duši jinou,
spřízněnou.
Ta pak zjevuje se nám
během oněch prosněných nocí;
jako anděl, můza,
krásný přízrak,
ke kterému se upínáme.
Ten přízrak je nám klenotem.
Největší vzácností.
Hlídáme si ho,
opečováváme ho,
ve snech se k němu vracíme.
A jednou
pak
s trochou štěstí
toho anděla potkáme,
zamilujeme si ho.
A už nám není pomoci.
Někdo se možná diví,
milovat přízrak ze svých snů.
Ale cožpak je na tom něco špatného?
Milovat anděla?
Milovat zázrak?
Milovat to božské stvoření?
Dva měsíce. Na minutu přesně. Od posledního článku... :D
